Video

Video 2012

Islandské peklo

Včerejší zprávy mluví jasně, objevuje se nová hrozba - chrlící soopka na Islandu. Kvůli ní byly zrušeny všechny lety až do odvolání. Vyčištění atmosféry může podle odborníků trvat i několik let. Zdá se, že neštěstí jen přibývá...

http://zpravy.idnes.cz/video-islandsky-vulkan-chrli-lavu-popel-zmizi-za-dlouhe-mesice-p78-/zahranicni.asp?c=A100420_143248_zahranicni_aha

Může to být jedno z mnoha znamení nadcházející změny?

Co když nebude tak zle?

mnoho astrologů, proroků a lidí zabývajících se rokem 2012 tvrdí, že rok 2012 nebude rokem definitivního konce světa, ale katastrofy přijdou a vyústí ve změnu vnímání každého člověka. Lidstvo se odprostí od majetku, hmoty a vrátí se ke starým hodnotám. Rokem 2012 začne nástup Zlatého věku.
K tomotu má také pomoci přechod do "Věku vodnáře" ( nyní je " Věk ryb") Období Vodnáře by mělo být období míru a lásky.
Ale aby k tomotu došlo, musí dojít k nějakému přerodu, který může být způsoben katastrofami, při kterých může hodně lidí zemřít. Katastrofy nezničí celou naši Planetu, budou jen doprovodným jevem.http://cs.wikipedia.org/wiki/Fenom%C3%A9n_roku_2012

Globální oteplování

(autor:Josef Zemánek, 2009) Fenomén globálního oteplování je bezesporu klimaticko politickým tématem číslo jedna naší moderní doby. Plánujeme eliminovat jím napáchané škody, někteří se s ním dokonce chystají bojovat. V brzké době přitom může být všechno jinak. V zajetí vášnivých diskusí totiž mnozí z nás začali přehlížet varovná empirická data a zároveň přestali naslouchat názorům oponujících klimatologů. Otázka proto již za několik měsíců nemusí znít, zda se planeta oteplí více či méně, pomaleji nebo rychleji, ale kdy už skončí její prudké ochlazování.

Série nejnovějších astronomických dat hovoří jasně: Na Slunci se dějí v posledních měsících zvláštní věci. V roce 2006 nebo 2007 měl dorazit 24. pravidelný jedenáctiletý sluneční cyklus, místo něj však přišlo marné čekání na první sluneční skvrny a nervozita ve vědeckých kruzích. 23. sluneční cyklus se jako by zasekl ve svém minimu a další cyklus doprovázený nárůstem počtu slunečních skvrn ne a ne začít...

Celou situaci přitom doprovází obrovský paradox. Většina vědců ještě před dvěma lety předpovídala příchod extrémně silného slunečního cyklu se 150 až 200 slunečními skvrnami v roce 2010 nebo 2011. Pouze klimatolog David Archibald, považovaný za kacíře globálně oteplovacího náboženství, jako jeden z mála tvrdil opak: 24. sluneční cyklus bude nejslabším za uplynulých 200 až 300 let, jeho příchod potrvá 13 let a podobat se bude Daltonovu či dokonce Maunderovu slunečnímu minimu. Po něm přijde stejně jako v roce 1645 či 1800 malá doba ledová.

Jak ukazuje lednový počet slunečních skvrn i další související astrofyzikální data, David Archibald měl jako jediný možná až mrazivou pravdu, ostatní vědci používali pro předpovídání slunečních cyklů metodu "prodlouženého pravítka" (viz směšný článek NASA z roku 2006)

Sluneční cykly a historické malé doby ledové
Sluneční skvrny pozoruje lidstvo již od dob starověké Číny (4. století př.n.l). Pravidelné a seriózní záznamy slunečních skvrn však začínají až s vynálezem dalekohledu po roce 1608 (Galileo Galilei). První evropští astronomové počátku 17. století věnují jejich pozorování spoustu svého času (mnozí při tom oslepnou), kreslí je na papír, odborně o nich debatují, zaznamenávají proměny jejich počtu i velikosti. Při tom objevují jedenáctiletý sluneční cyklus (střídání minim a maxim sluneční aktivity).

Letošní maximum rozlohy mořského ledu v Arktidě

Mořský led v Arktidě dosáhl 31. března své největší rozlohy v tomto roce - 15,25 milionů čtverečních kilometrů. Takto pozdě nebylo maximum zaznamenáno ještě nikdy od začátku satelitního sledování v roce 1979. Dosud největší zpoždění mělo v roce 1999. Tehdy měl led maximální rozlohu 29. března. Letos pokrýval o 670 tisíc čtverečních kilometrů větší plochu než v roce 2006.

Na začátku března se zdálo, že se plocha ledu přestala zvětšovat. Po krátkém poklesu však začalo mořského ledu opět přibývat a maximum se tak o několik týdnů opozdilo. Svou hodnotou se přiblížilo k průměru let 1979-2000. Dobře to znázorňuje graf pod textem níže.

Analýza amerického Národního centra pro údaje o sněhu a ledu (National Snow and Ice Data Centre, NSIDC) poukázala na atypicky chladné počasí a severní proudění větru v prostoru Beringova a Barentsova moře. Nad Aljašským zálivem a severně od Skandinávie určovaly ráz počasí tlakové níže. Vlivem těchto okolností způsobených zápornou fází arktické oscilace zasahovalo zalednění dále na jih než v jiných letech.

Zatímco teploty v Evropě a na Sibiři byly většinou podprůměrné, nad Severním ledovým oceánem (jeho středovou částí) zůstaly po celou zimu nadprůměrně. Extrémní výkyv arktické oscilace napomohl tvorbě silnější vrstvy ledu tím, že zpomalil odsun ledové masy mimo Severní ledový oceán. Proto by na konci letošního léta mohlo zůstat v Arktidě více ledu než v předchozích letech. Starší led je tvořen převážně dvou až tříletým ledem, opravdu silného víceletého ledu je málo a jeho množství se snižuje. Rozhodující význam pro tání ledu v letních měsících budou mít momentální povětrnostní podmínky, které nelze předem předpovědět.

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010040008

Zemětřesení v Číně

Z Číny přichází další tragická zpráva - další zemětřesení.

http://zpravy.idnes.cz/cinu-zasahlo-zemetreseni-zabilo-tri-sta-lidi-dalsi-jsou-pod-troskami-1jc-/zahranicni.asp?c=A100414_074646_zahranicni_ipl

Tento fenomén se šíří po celé planetě... je opravdu náhodou, že se zemětřesení objevuje různě po světě?